Muruganovi propichovaci v Rameswaram
V Tamilnadu je spousta slavnych chramu a posvatnych mist, ktera jsou cilem poutniku z cele Indie. Jednim z vubec nejposvatnejsich je Rameswaram – mesto na ostrove lezicim u pobrezi Tamilnadu, v prulivu oddelujicim Indii od Sri Lanky. Zdejsi chram skryva ve sve vnitrni svatyni jeden ze dvanacti indickych “svetelnych lingamu”, tj. Sivuv falus se zde potencialne muze zjevit v podobe ohniveho sloupce prostupujiciho zemi i nebe, a neni tedy divu, ze nateseni poutnici sem proudi po tisicich a hotely jsou zabookovane dlouho dopredu. Puvod tohoto slavneho lingamu je navic tesne spojen s hrdinnym Ramou, ktery tudy tahl na Lanku vysvobodit Situ a cestou zpet zde lingam uctil, aby odcinil hrich, ktery spachal zabitim demona Ravany (ten byl totiz nanestesti brahman). Krome toho tu Rama (z mne neznameho duvodu) vystrilel 22 svych povestnych sipu a na mistech dopadu vzniklo 22 nadrzi s vrcholne posvatnou vodou – ta se posvatnosti vyrovna samotne Ganze. K dobremu tonu tu proto patri obejit si kolecko po techto nadrzich a v kazde se symbolicky “vykoupat” – patrne z kapacitnich duvodu to v praxi vypada takhle:
My jsme se koupacce zbabele vyhnuli, ale posvatno nas prece jen dostihlo – druhy den naseho pobytu totiz vyhrezlo z chramu na ulice a prohnalo se celym mesteckem. Zacalo to celkem nevine: v predvecer svatku zacaly u chramu vyrustat jakesi slavobrany zdobene celymi palmovymi kmeny s naaranzovanymi trsy bananu a kokosu, mnozsvi blikajicich zarovicek a obrovskych reprobeden narustalo a my cekali, co se bude dit. Druhy den rano se prekvapive spustil prudky lijak – prvni projev posvatna. Kdyz se dest zmirnil, k chramu zacali pribihat oranzove odeni mladici s obliceji prevazanymi satky.
Byli to Muruganovi dluznici. Murugan je tamilske bozstvo ztotoznovane se severoindickym Kartikem, Sivovym synem, a tihle mladici patrne v nedavne dobe prosli nejakou tezkou zivotni situaci, pri niz Muruganovi slibili, ze mu obetuji, pomuze-li jim dostat se ze slamastiky. Ted svoje sliby plnili a to pomoci ruzne drsnych forem tzv. “kavadi” (zavazi, ktere dluznik nese). Zakladni formou kavadi je jakasi polokruhova striska na drevene ci kovove konstrukci, ktera se nese na ramenou. Chce-li mit ovsem clovek jistotu, ze ma u Murugana cisty stit, muze na sebe vzit tezsi formy fyzickeho pokani – muze si napriklad nechat propichnout rozmanite casti tela. Nejoblibenejsi je patrne propichovani tvari dlouhymi kovovymi tycemi, se kterymi potom propichnuti promenuji po meste:
(Od teto chvile budou bohuzel videa z technickych duvodu bez zvuku)
Chvilemi se pri tom dostavaji do stavu bozskeho posednuti, poskakuji, tanci, tahne je to za bohem do chramu, takze je ostatni musi drzet za trenky a brzdit:
Nalada vydrzela davu cely den – mladici krepcili jako divi, ale sem tam to mezi prihlizejicimi popadlo i nejakou tu zenu, takze zacala kvilet, prohybat se, zmitat sebou, kacet se k zemi nebo se freneticky vrhat za bozstvem vzhuru po chramovych schodech. Kdyz jsme se vydali do ulic znovu vecer, bylo propichovani jiz v pokrocilejsi fazi. Ti s propichnutymi tvaremi byli nyni navic zaprazeni do slavnostnich vozu vezoucich male chlapce a to za haky zapichnute v zadech.
Krome toho se v procesi vyskytovaly “alegoricke vozy” s krizi, ke kterym byli privazani dalsi dluznici, jez meli pro zmenu propichnutou kuzi na obou bocich. Zlatym hrebem byl vuz s kladkou, na niz byl za haky v zadech zavesen nejvetsi borec vecera. Vznasel se mlcenlive nad pruvodem, takze to bylo velice pusobive… No, neco na tom mozna bude, propichovani ostatne pry zacina byt popularni i na Zapade – existuji pry i kluby, kde cloveka povesi za hak ke stropu…
Ovsem mene extatickym povaham nabizi Rameshwaram i poklidnejsi posvatna povyrazeni. Asi dvacet kilometru za mestem je tzv. Adam’s Bridge, coz jsou “pozustatky” mostu na Lanku, ktery tu kdysi vystavelo Ramovo opici a medvedi vojsko. Smerem k Lance tu do more vybiha nekolikakilometrovy uzky vybezek plaze,
na ktery pak navazuje pas melciny, utesu a ostruvku, jenz se opravdu tahne temer az ke Sri Lance. V miste, kde konci vybezek plaze, do sebe narazeji proudy a vlny ze tri stran a vypada to, jako by tu more vrelo.
Indove, kteri maji tendenci uctivat kazdou louzi, sem jezdi dzipy – casto si sebou privezou najateho brahmana a ten tu pro ne z pisku uplaca lingam a udela pudzu (obrad).
O tom, ze Ramovy ciny zdaleka nejsou zapomenuty a zdaleka neztratily vyznam pro dnesni hinduisty, svedci i afera, ktera se v mediich probirala, kdyz jsme byli v Indii naposledy (2007/2008). Kongresova vlada tehdy planovala vybagrovat cast Adam’s Bridge, aby tu mohly projizdet velke lode, jez dosud musely Sri Lanku objizdet. To ovsem bylo neco, co politicke strany opirajici se o hinduisticky nacionalismus (predevsim BJP a ruzne jeji platformy a odnoze) nemohly nechat bez povsimnuti, a tak zacaly svolavat k odporu siky Ramovych vernych. Jak to nakonec dopadlo, nevime, ale je jiste, ze zdejsi populismus ma hodne vybusny potencial. Politicke body se bohuzel v dnesni Indii leckdy ziskavaji prave takovymto nabozenskym sovinismem a vyzdvihovanim komunalnich rozdilu.
K.
