Karimabad – konecne v horach
Z Islamabadu jsme vyrazili predevcirem navecer autobusem spolecnosti NATCO, coz je statni podnik. Cesta v poloprazdnem autobuse probehle docela v klidu, vetsinu casu jsme tak nejak proklimbali. Jizda trvala dlouhych 17 hodin, tak jsme byli radi, ze jsme do Gilgitu konecne dorazili. Uz jsme nemeli chut pokracovat dalsi tri hodiny dal do Karimabadu. Jeste jsme stihli zajit na Pakistanske aerolinie preptat se na cenu letenky. Koketovali jsme s napadem, ze cestu zpet poletime. Usetrili bychom jeden den a ty vyhledy pry stoji zato. Jak jsme Pakistance v drivejsich prispevcich chvalili za to, ze jejich drahy davaji 50% slevu, tak u jejich statni letecke spolecnosti je tomu prave naopak a pro cizince maji drazsi ceny. Za let do Islamabadu chteji asi 70 USD, coz je asi nad nas rozpocet, tak se zpatky budeme opet kodrcat stejnym zpusobem.
Dneska jsme meli v planu brzo rano vstat, ale bohuzel se nam to tak trosku nepovedlo, tak jsme z postele vylezli az v deset hodin. V poledne jsme prejeli do Karimabadu. Z dvouhodinove cesty se nakonec stala cesta ctyrhodinova, a to kvuli sesuvum pudy, ktere se musely objizdet. Celou cestu jsme jeli krasnym kanonem reky Indu a pote reky Hunzy, a kdyby navic nebylo zatazeno, byly by vyhledy jeste hezci. I tak to stalo za to…
Karimabad je male horske mestecko, lezici v nadmorske vysce 2.440 metru, a vine se okolo jedne hlavni ulice. Na konci Karimabadu na upati velehor stoji stara pevnost Baltit, ktera slouzila mistni kralovske rodine od 13.stoleti. Potomci ji obyvali az do doby vzniku nezavisleho Pakistanu (1947), pak se prestehovali do jineho sidla zde v Karimabadu a ted se pry angazuji ve vysoke politice. Pote, kdyz pevnost opustili, zacala chatrat a nekdy v osmdesatych letech z ni zbyla zborenina, na niz se lide nemohli divat. V roce 1990 zacaly rekonstrukce se zahranicni pomoci – hlavne britske, americke a norske – a o 6 let pozdeji byla pevnost opravena. Musime rict, ze dost vkusne, cekali jsme nejakou hroznou splacaninu, ale je videt, ze zahranicni pomoc dela divy :) Pevnost ma tri patra, podle pruvodce je v ni 62 mistnost, ze kterych jsme videli ale jen 9. Jsou male, temne, ale moc pekne. Soucasti pevnosti je dokonce i male vezeni (pry jen na kratkodobe tresty, max 4-5 dnu).
Zitra brzo rano vyrazime na louky Ultar, coz je asi o tisic vyskovych metru vys. Pokud budeme jeste pri silach, vystoupame jeste do sedla Hon. Na nasledujici fotce muzete videt pevnost a za ni spodek sedmitisicovky Ultar. Dalsi fotky jsou v galerii c.12…
T+O
